Jak na TSP - Verbální myšlení - Vícevýznamové věty

Vícevýznamové věty
0% hotovo
V této první kapitole z kategorie verbálního myšlení si projdeme vícevýznamovost vět. Nastíníme si základní pravidla, která nám mohou pomoci při rozlišování vícevýznamovosti a to i při "slabším" jazykovém citu.

Sestavili jsme pro vás unikátní videokurz, který vám pomůže s vaší přípravou na přijímčky Masarykovy univerzity. Čekají na vás desítky hodin výukových videomateriálů a mnoho dalších užitečných podkladů. Nabyté znalosti si můžete prověřovat procházením kvízů. Pomocí statistik můžete sledovat, jak se v jednotlivých oblastech lepšíte, případně se můžete porovnávat s dalšími studenty. Svůj výsledek také můžete sdílet například na Facebooku a pochlubit se tak vašim přátelům.

Kurz nemáte koupený (nebo jen nejste přihlášen/a), máte tedy přístup pouze k omezené části kurzu.

Koupit kurz

Teorie

Vícevýznamové věty jsou takové věty, které mají více významů. Tyto jednotlivé významy mohou vytvářet dvousmyslná slova, či fráze a nebo právě uspořádání věty.

V testech studijních předpokladů, se vyskytuje ta druhá varianta. Významy byly vždy pouze dva (což ale nevylučuje, že jich nebude nikdy více) a často jsou i vysvětlené. V tom případě máme nejčastěji najít takovou větu, která odpovídá pouze jednomu z těchto významů a nebo právě oběma.

1. Případ - máme vysvětleny oba významy a máme vybrat ten, který odpovídá pouze jednomuz nich.

Ostatní věty ve výsledcích pak odpovídají oběma významům a nebo jen tomu druhému.

Řešení: Můžeme použít vylučovací metodu. Každá věta, která totiž obsahuje druhý význam, je chybná. Tedy takovou větu si můžeme škrtnout. Postupně nám tak zbyde pouze jedna a to ta, která má pouze tento jediný význam.

2. Případ - máme vysvětleny oba významy a máme vybrat ten, který odpovídá oběma významům.

Ostatní věty pak odpovídají pouze jednomu a nebo druhému významu.

Řešení: Zde již musíme posoudit každou větu zvlášť, zda obsahuje oba dva významy. K tomu je možné použít právě třeba pravidla, která si ukážeme níže.

3. Případ - nemáme vysvětlený žádný význam, a máme vybrat tu, která je vícevýznamová.

Ostatní věty pak odpovídají pouze jednomu významu, tzn. že nejsou vícevýznamové.

Řešení: Opět použijeme vylučovací metodu. Zkoumáme každou větu zvlášť a ty, které nám jasně nedávají 2 významy, škrtáme. Nakonec by nám měla zůstat jedna jediná věta.

4. PŘÍPAD - nemáme vysvětlený žádný význam, a máme vybrat tu, která není vícevýznamová.

Ostatní věty jsou pak vícevýznamové, takže si je můžeme vyložit více způsoby.

Řešení: Opět použijeme vylučovací metodu. Zkoumáme každou větu zvlášť a ty, které si můžeme vyložit více významy, škrtáme.

Pomůcky pro určení vícevýznamovosti

Jak jsme již zmínili na začátku, Více významů můžeme docílit dvojznačnými slovy a nebo právě uspořádáním slov.

Aby tedy věta byla vícevýznamová, je potřeba, aby se určitá část věty vztahovala k 2 částem. Aby se tedy dala spojit s jednou částí a tím nám dala jeden význam a i s druhou částí a tím nám dala jiný význam.

Př.: Honza viděl Pepu na střeše.

V příkladu máme Honzu a Pepu. Tedy podmět a předmět (2 nejčastější větné členy, ke kterým se dvou významovost vztahuje). Dále zde máme sloveso, tedy přísudek vidět. A jako poslední máme nějaký zbytek (nejčastěji příslovečné určení nebo doplněk). A právě tato část se vztahuje k oné vícevýznamovosti. Dá se totiž spojit s podmětem i s předmětem.

Honza byl na střeše a z ní viděl Pepu.

Honza byl třeba na stromě, ale viděl Pepu a ten byl na střeše.

Nemusí to být zrovna podmět a předmět, ale tyto dva větné členy to bývají nejčastěji. Pokud věta obsahuje pouze jeden takový větný člen, tak nemůže být přece dvousmyslná. Ten druhý význam se totiž nemá k čemu vztahovat!

Větné členy

Máme jich celkem 6 a pro správné pochopení vícevýznamovosti je důležité porozumět alespoň základům stavby vět.

Dva základní: podmět přísudek (Jsou v každé větě, není co řešit).

A 4 co rozvíjejí větu: Předmět(pro nás poměrně důležitý-a naštěstí snadno rozpoznatelný), Přívlastek(nejčastěji rozvíjí podmět nebo předmět)-nebude nás vůbec zajímat, Doplněk a Příslovečné určení

Doplněk

Není vůbec důležité umět rozlišovat doplněk (existují sice doplňky shodné a neshodné, holé či rozvité atd. ale to nás vůbec nemusí zajímat). Dokonce ani nemusíme rozlišit, zda se jedná o doplněk! Jde o to, že to je něco co tu větu doplňuje, je v ní navíc! Doplněk je totiž takový větný člen, který se nejčastěji vztahuje, nebo rozvíjí právě podmět a předmět a nebo přísudek. Další jeho znamením je, že se vyskytuje na konci věty.

Příslovečné určení

Stejně jako doplněk, existuje sice času, místa, způsobu... a ptáme se na něj Kdy? Kde? Jak? Proč? ale nemusíme ani poznat že se jedná právě o příslovečné určení.

Pointou je, že tyto větné členy to bývají nejčastěji a není ani důležité je poznat! Co je ale důleité je, si uvědomit k čemu se co vztahuje. Zda má věta nějaké 2 větné členy, k nimž se může nějaký jiný doplňující větu vztahovat (a přívlastek to nebývá)

Tedy věta: Malý Honza kdysi viděl Pepu s dřevěným klackem na plechové střeše.

Na první pohled nám může připadat tato věta složitější, ale když si ji rozebereme, nebo zjednodušíme tím, že vyškrtáme, co patří k sobě, resp. rozvíjí, tak zjistíme, že není až tak složitá.

Malý Honza kdysi viděl Pepu s dřevěným klackem na plechové střeše.

 

Dostaneme tak jednoduchou větu: Honza viděl Pepu na střeše.

A to jsme si již rozebrali výše. Základem jsou 2 větné členy (podmět a předmět), ke kterým se vztahuje sloveso se zbývající částí věty, tady asi příslovečné určení. Takže máme viděl na střeše - kdo? koho?

Takže snad již teorii vícevýznamovosti vět chápete o trochu lépe a abyste ji pochopili ještě líp. Pojďte si ji vyzkoušet přímo do praxe.

Číst více

Diskuze

Zatím žádný komentář
Reagovat na celek

Veškerá zadání úloh TSP jsou duševním vlastnictvím Masarykovy univerzity a jsou užita na základě licence poskytnuté Masarykovou univerzitou. Veškeré vysvětlující komentáře a doprovodné texty k jednotlivým úlohám jsou produktem autora kurzu a Masarykova univerzita nezaručuje jejich správnost.

Masarykova univerzita nabízí uchazečům o studium zdarma stažení všech dosavadních variant TSP i s klíčem správných odpovědí, včetně e-learningového kurzu, na adrese http://muni.cz/tsp, kde mohou uchazeči o studium rovněž nalézt odkazy i na další služby poskytované Masarykovou univerzitou - Diskusní fórum pro uchazeče, Interaktivní online TSP, Často kladené dotazy, aj.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace